Více než tisíc let vládli Sinhálští králové své říši ze svého velkolepého sídla ve městě Anuradhapura, která je nejrozsáhlejším a nejdůležitějším ze starodávných měst Srí Lanky. S důležitostí této památky lze na ostrově srovnat snad jen druhé z historických královských měst – Polonnaruwu, které je však o mnoho mladší a zdaleka nedosáhlo slávy svého předchůdce.
Anuradhapura se stala poprvé hlavním městem sinhálského království v roce 380 př.n.l., ale až za vlády krále Devanampiya Tissa (260-210 př.n.l.) získala na důležitosti a vlivu. Bohužel nedlouho poté město poprvé padlo do rukou vetřelců z jižní Indie. Až budoucí král Dutugemunu vedl znovu sinhálské vojsko a dobyl zpět královské město. Z Anuradhapury potom vládl říši v letech 161-137 př.n.l. A byl to právě tento slavný král, který přijal plán výstavby města, který zahrnoval také stavby dnes nejznámějších památek – velkých dagob. A ve stavbách pokračovali i jeho slavní následovníci: král Valagambahu, který sice podruhé zratil sinhálský trůn v boji s Indy, ale dokázal jej dobýt zpět, nebo král Mahasena (vládl 276-303 n.l.), který postavil kolosální dagobu Jetavanarama, a který je považován za posledního z velkých králů z Anuradhapury. Ještě po dalších 500 let vydržela sláva královského města i přes to, že bylo neustále sužováno výpady nepřátel z jižní Indie. Až po více než tisíci letech bylo sídlo králů definitivně přeneseno do Polonaruwy a dlouhé slavné období Anuradhapury skončilo.
Anuradhapura byla tedy hlavním městem nejvýznamnějšího království na Srí Lance. Kromě toho, že zde sídlil král, byla vždy i hlavním centrem buddhismu a stala se jedním z největších klášterních měst, jaká kdy byla vybudována. V dobách největší slávy žilo ve městě až deset tisíc buddhistických mnichů. Tomu odpovídá i množství náboženských staveb, z nichž mnoho se zachovalo až do dnešní doby. Místní králové pak vybudovali velké množství vodních nádrží, paláců a dalších staveb.
Co musíte navštívit:
Sri Maha Bódhi neboli posvátný strom bo, který lze považovat za duchovní i fyzický střed Anuradhapury. Tento strom dle tradice vyrostl z odnože, který přivezla na Srí Lanku princezna Sangamitta, a která pochází z původního stromu bo v indické Bódhgáji, pod kterým Buddha dosáhl osvícení. Tento původní strom byl v Indii brzy poté znien, avšak Srí Maha Bódhi přežil a dnes je oficiálně nejstarším stromem světa.
Dágoba Ruvanvalisaya je ohromná bílá dágoba, která stojí kousek před posvátným stromem bo. Dágoba byla vrcholným dílem krále Dutugemunua a byla postavena na paměť jeho vítězství nad indickým velmožem Elarou; podle obecné víry jsou v ní uloženy různé ostatky Buddhy, a proto je nejuctívanější v celém městě. Stúpa stojí na terase, jejíž vnější čelo zdobí hlavy slonů, kteří se podíleli na její stavbě. Dágoba dnes dosahuje výšky 55m.
Dágoba Jetavana je monumentální dágoba z červených cihel. Popisy této mohutné stavby si libují ve statistických superlativech: dágoba ve své původní podobě měřila 120 metrů a v době svého vzniku byla třetí nejvyšší stavbou světa, překonána už jen velkými pyramnidami v Gíze. Byla to zároveň nyjvyšší stúpa na světě a dodnes je nejvyšší a největší stavbou, která byla postavena výhradně z cihel. Na její stavbu, která trvala čtvrt století, bylo použito přes devadesát milionů cihel. Údajně by se z nich dala postavit tři metry vysoká zeď z Londýna do skotského Edinburghu.
Samadhi Buddha, socha sedícího Buddhy v meditační poloze. Je ukázka sinhálského sochařství dávných dob. Socha je vytesaná z vápence a je velice uctívaná.
Kuttam Pokuna neboli obřadné bazénky z osmého století, které sloužily k rituálnímu omývání. Zachovaly se ve skvělém stavu a patří k těm několika místům, kde si plně uvědomíte nádheru starověkého města.
Isurumuniya Vihara je uctívaný skalní chrám pocházející z doby vlády krále Devanampiya Tissy. Vstup zdobí krásné strážní stély a měsíční kameny, vpravo od vchodu leží bazének s reliéfy slonů. Naproti vchodu vede schodiště do hlavní svatyně. Po levé strabě stojí chrámové muzeum, ve kterém jsou dnes uloženy proslulé plastiky. Mezi nejslavnější patří soška milenců z pátého století, která patrně znázorňuje bódhisattvu a jeho družku nebo dvojici hinduistických božstev, ale podle obecného mínění představují prince Saliyu, Dutugemunova syna, a Asokamalu, dívku z nízké kasty, do které se zamilval a vzal si ji, a vzdal se ak práva na trůn.
Thuparama je dvacet metrů vysoká dagoba, která byla první dagobou vztyčenou na Srí Lance. Údajně ukrývá Buddhovu klíční kost, donesenou sem mnichem Mávindou. V 7. století se však původní dagoba zřítila a byla několikrát rekonstruována, naposledy r. 1862. Obklopuje ji devět kapliček na kruhové terase.